Veřejný ochránce práv (Ombudsman)

Institut ombudsmana neboli Veřejného ochránce práv zakotvil do právního řádu ČR zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv. 

Veřejný ochránce práv působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.

Působnost veřejného ochránce práv 

V rámci působnosti ombudsmana si lze stěžovat na činnost ministerstva a jiných správních úřadů s působností pro celé území státu, správních úřadů jim podléhajících, České národní banky, pokud působí jako správní úřad, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, okresních úřadů a města při výkonu působnosti okresního úřadu, obce při výkonu státní správy, dále na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu České republiky, zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny.

Působnost ochránce se ovšem nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na vyšetřovatele Policie České republiky, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů státní správy soudů.

Ombudsman také nemá právo vstupovat do soukromoprávních vztahů či sporů (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, i když jejich zaměstnavatelem je státní úřad).

Ombudsman většinou zahajuje šetření úředních postupů na základě stížnosti (podnětu) fyzické či právnické osoby tvrdící, že došlo k zásahu do jejích práv, může však jednat i z vlastní iniciativy. 

Pravomoci ombudsmana vůči orgánům, jejichž činnost je oprávněn prošetřovat, zahrnují oprávnění vstupovat do všech prostor úřadů, nahlížet do spisů správních orgánů, klást otázky zaměstnancům úřadů, účastnit se ústních jednání a klást otázky přítomným osobám. Úřady jsou povinny mu na jeho žádost předložit požadované dokumenty a poskytovat mu pomoc při jeho šetřeních.

Jak podat podnět ombudsmanovi

Náležitosti a způsob vyřizování podnětu stanoví zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. 

Z podnětu musí být jasné:

  • kdo jej činí
  • kterého úřadu se týká
  • v čem je spatřována nesprávnost jeho postupu
  • doklad o tom, že tento úřad byl neúspěšně vyzván k nápravě
  • pokud se podnět týká rozhodnutí, je třeba, aby stěžovatel přiložil jeho stejnopis (kopii)

Znamená to, že na ombudsmana se nelze obracet hned, když se úřad podle názoru stěžovatele dopustil pochybení.

Občan se nejprve musí pokusit domoci se svých práv přímo u příslušného úřadu sám, a teprve v případě neúspěchu může požádat o pomoc ombudsmana. 

Podnět by měl podat ten, kdo se dožaduje ochrany svých práv; nelze podávat podnět ve prospěch jiných svéprávných osob. V případě, že je podáván podnět v zastoupení jiné osoby, je třeba tuto skutečnost doložit písemnou plnou mocí zastoupeného či jiným dokladem s uvedením rozsahu oprávnění. 

Podněty ochránci lze podávat:

  • písemně na adresu sídla veřejného ochránce práv: Údolní 39, 602 00 Brno
  • elektronicky pomocí elektronické podatelny -http://www.ochrance.cz/pomoc/podatelna.php
  • na elektronických nosičích (disketa, CD; formáty HTML, TXT, RTF, DOC, PDF), které lze doručit do podatelny nebo zaslat poštou.
  • e-mailem na adresu podatelna@ochrance.cz
  • osobně v pracovní dny v době 8:00 - 16:00 hod. do podatelny Kanceláře veřejného ochránce práv nebo je v tutéž dobu a na téže adrese osobně podat do protokolu, který se stěžovatelem sepíše právník Kanceláře.

Pro vyřízení podnětu ochránci nejsou stanoveny žádné lhůty. S dotazy na aktuální stav vyřizování konkrétního podnětu, popř. s jinými dotazy z oblasti věcné působnosti veřejného ochránce práv se můžete obrátit zejména na telefonickou informační linku ochránce +420 542 542 888, doplnění či dotazy k podnětu můžete zaslat na adresu podatelna@ochrance.cz. 

Co může ombudsman se stížností udělat 

Ombudsman má rozsáhlá oprávnění provádět v jednotlivých věcech nezávislá šetření, při zjištění pochybení může požadovat od úřadů či institucí, aby zjednaly nápravu.

Nemůže však měnit nebo rušit jejich rozhodnutí.

Pokud ombudsman při šetření zjistí porušení právních předpisů nebo jiná pochybení, je povinen nejprve vyzvat úřad, aby v přiměřené lhůtě přijal opatření k nápravě. Jestliže se tak nestane, nebo pokud přijatá opatření považuje ombudsman za nedostatečná, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad svým závěrečným stanoviskem. Součástí tohoto stanoviska by měl být i návrh opatření k nápravě.

O případech, kdy ani tímto postupem nedojde k nápravě, je ombudsman povinen informovat Poslaneckou sněmovnu. 

Ombudsman je povinen o výsledku svých šetření vždy vyrozumět stěžovatele. 

Ombudsman může podle § 12 zákona podnět odložit pokud:

  • nespadá do jeho působnosti (týká se orgánů, vůči nimž nemá ombudsman žádné pravomoci, např, soudů),
  • nemá stanovené náležitosti (a stěžovatel je ve stanovené lhůtě nedoplní)
  • je zjevně neopodstatněný
  • byl podán víc než rok po události, jež je předmětem stížnosti
  • byl již prošetřen
  • netýká se osoby, která podnět podala
Související odkazy

Vaše dotazy, návrhy a připomínky na doplnění nám prosím posílejte na adresu sblizenipolitikou@seznam.cz nebo vložte jako komentář do diskuzního fóra

Uvítáme také Vaše zkušenosti s občanskými aktivitami!

Pokud máte zájem o pravidelné automatické zasílání novinek z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.